Výchovné poradenství

Specifické poruchy učení a chování | Volba povolání

Cílem výchovného poradenství je poskytovat podporu a působit k optimalizaci vzdělávacího systému. Cílovou populací jsou děti a mládež od 3 do 18 let, jejich rodiče, učitelé a další pedagogičtí pracovníci. Poradny rovněž spolupracují s odbory péče o dítě, s lékaři, především s pediatry a dětskými psychiatry či dalšími specialisty (zvláště v případě postižených dětí), případně se soudy. Poradenská zařízení poskytují odbornou pomoc:

  • při řešení osobních problémů jednotlivých žáků
  • při prevenci, zjišťování a řešení obtíží a problémů psychického a sociálního vývoje dětí a mládeže v průběhu výchovně-vzdělávacího procesu
  • při volbě povolání a profesionální orientaci
  • při prevenci sociáně patologických jevů

Specifické poruchy učení a chování

Specifické vývojové poruchy učení jsou souhrnným označením různorodé skupiny poruch, které se projevují zřetelnými obtížemi při nabývání a užívání dovedností jako je mluvení, porozumění mluvené řeči, psaní, matematické usuzování, počítání.

Tyto poruchy jsou vlastní postiženému jedinci a předpokládají dysfunkci centrálního nervového systému. I když se může porucha vyskytnout souběžně s jinými formami postižení (např. smyslové vady, mentální retardace, sociální a emocionální poruchy) nebo souběžně s jinými vlivy prostředí ( např. kulturní zvláštnosti), není přímým následkem takových postižení nebo nepříznivých vlivů.

Specifické poruchy učení jsou nazývány vývojovými z toho důvodu, že se objevují jako vývojově podmíněný projev. Tyto poruchy však provázejí člověka až do dospělosti. Nejsou ani primárně spojeny se smyslovým handicapem jedince a se snížením nebo opožděním rozumového vývoje. Právě proto jsou označovány jako specifické – z důvodu jejich odlišení od poruch nespecifických, způsobených například smyslovým handicapem či celkovým opozděným vývojem intelektových schopností, častou absencí ve škole z důvodu nemoci, záškoláctví apod. Tyto nespecifické poruchy učení jsou nazývány termínem „nepravé dyslexie“, čili pseudodyslexie.

Nejčastější primární příčinou poruchy učení je lehká mozková dysfunkce, která je spojena s mírnými odchylkami funkce CNS. Přitom inteligence není porušena.

K odchylkám ve funkci CNS dochází většinou na základě drobného poškození mozku v raných vývojových obdobích – před porodem, při porodu a po něm. Také se může projevit vliv genetických odchylek a někdy se příčinu nepodaří odhalit vůbec.

Mezi specifické vývojové poruchy učení patří:
Dyslexie – porucha čtení
Dyslexie je nejznámější pojem z celé skupiny specifických vývojových poruch učení.Tento pojem je nejstarší a porucha čtení, která se pod ním skrývá, nejnápadněji ovlivňuje školní prospěch. Úroveň čtení je obvykle výrazně nižší než všeobecná inteligence.
Dysgrafie – porucha psaní
Dysgrafie se projevuje obtížemi se zapamatováním si tvaru písmen, obtížemi v napodobení písmen, kvalitou písma, která s množstvím klesá, písmo se stává nečitelným.
Dysortografie – porucha pravopisu
Dysortografie se často vyskytuje v kombinaci s předchozími poruchami. Nepostihuje celou oblast gramatiky, ale jen tzv. specifické jevy – vynechávání interpunkčních znamének (háčky, čárky, tečky).
Jedinci s poruchou pravopisu nerozlišují rozdíl ve slabikách di-dy, ti-ty, ni-ny, přidávají, zaměňují, vynechávají písmena ve slovech či celé slabiky, nedokáží aplikovat mluvnická pravidla, která mají naučena. Mají výrazně porušený jazykový cit.
Dyskalkulie – porucha matematických schopností
Dyskalkulie se vyskytuje izolovaně, ale někdy i v kombinaci s předchozími poruchami. Spočívá v poruchách předčíselných představ, tzn. třídění prvků dle tvaru, barvy, velikosti, určování počtu prvků aj.
Děti mívají ve škole potíže v číselných představách (smysl číslovek, řazení čísel aj.), ve struktuře čísla, hodnotě číslice v čísle, nejsou schopny provádět matematické operace s číslem, mívají poruchu zrakové či sluchové paměti pro čísla, špatnou orientaci v čase a prostoru.
Dyspinxie – specifická porucha kreslení
Dyspraxie – specifická porucha motoriky
Dysmúzie – specifická porucha v oblasti hudby

Častým následkem nepodchycených poruch učení bývají poruchy chování, které mají neblahý dopad hlavně na druhém stupni základní školy. Praxe ukazuje, že pokud se povede získat pro spolupráci rodiče žáka se specifickými poruchami učení, náprava i celkové prospívání žáka je mnohem lepší.

ADHD

ADHD (zkratka anglického „Attention Deficit Hyperactivity Disorder“ – hyperkinetická porucha (HKP) patří mezi neurovývojové poruchy. Tato porucha se projevuje již od raného dětství, nejvíce však ve školním věku, kdy postihuje 3–7 % dětí. Ve 40-50 % případů přetrvává do dospělosti a vyskytuje se u 4-5 % dospělých. Spíše než hyperaktivita se v tomto období objevují pocity vnitřního neklidu, převládá impulzivita a poruchy pozornosti.

Na vzniku ADHD se přibližně z 80 % podílí dědičnost. V ostatních případech při vzniku poruchy přispívá různou měrou problémové těhotenství, prenatální vystavení alkoholu a tabákovému kouři, předčasný porod s výrazně nižší vahou novorozeněte, extrémní množství olova v těle a poranění prefrontální kůry v mozku po porodu. Podle některých názorů má na vznik a rozvoj hyperaktivity vliv nadměrné užívání cukru, přídatných látek nebo chinolinová žluť – od 20. července 2010 mají v Česku výrobci povinnost uvádět v případě, že výrobek obsahuje tato barviva, na obalu upozornění „může nepříznivě ovlivňovat činnost a pozornost dětí“, nadměrného sledování televize nebo špatného zvládání dítěte rodiči. ADHD je porucha typická neurovývojovým opožděním s odchylkami ve vývoji centrální nervové soustavy a porušenou regulací na úrovni neurotransmiterových systémů . Tímto jsou pak ovlivněny prakticky všechny kognitivní funkce. Vyšetření MRI prokazuje zmenšený objem mozku, mozečku, bazálních ganglií vpravo a corpus callosum vpravo. ADHD jsou také vysoce rizikovým faktorem pro vznik dalších psychiatrických poruch.

ADHD patří mezi nejprobádanější duševní a emociální poruchy. Existuje pro ni více léčebních postupů účinnějších pro větší počet lidí než v kterékoliv jiné oblasti psychiatrie.

Metody nápravy

V současné době existuje již celá řada forem umožňujících pracovat na kompenzaci těchto obtíží. Jedná se o způsoby odstraňování či alespoň zmírnění poruchy ve trojím smyslu, a to pedagogickém, psychologickém a sociálním. Při reedukacích se jedná o souhrn speciálně pedagogických postupů, kterými se zlepšuje a zdokonaluje výkonnost jiných funkcí než funkce postižené, a metod rehabilitačních, majících za následek úpravu společenských vztahů, obnovující se narušené praktické schopnosti a dovednosti i možnosti seberealizace postiženého. Do náprav je vhodné zapojit také rodiče. U dětí s poruchami učení se vypracovává individuální vzdělávací program. Je to závazný pracovní materiál sloužící všem, kteří se podílejí na výchově a vzdělávání integrovaného žáka. Vzniká na základě spolupráce mezi učitelem, pracovníkem provádějícím nápravu – především na 1. stupni, vedením školy, žákem a jeho zákonnými zástupci, pracovníkem pedagogicko psychologické poradny nebo speciálně pedagogického centra.

Literatura a zdroje:
Wikipedie
Pospíšilová B. – Tyšer J.: Výchovné poradenství – soubor materiálů pro výchovné poradce základních škol, 1. vyd., Most:Hněvín 2003
Michalová Z.: Specifické poruchy učení na druhém stupni ZŠ a na školách středních, 1. vyd., Havlíčkův Brod: Tobiáš 2001
Webové stránky PPP Ústeckého kraje
Hadj Moussová Z.: Úvod do speciálního poradenství, 1. vyd., Liberec 2002

Volba povolání

Žáci na konci 8. ročníku (popř. na začátku 9. ročníku) navštíví v rámci vyučování IPS na městském úřadě, kde proběhne 3-hodinová beseda s informacemi ohledně možností studia a pracovního využití získaného vzdělání.

Žáci, kteří si dávají přihlášku na střední školu s talentovou zkouškou, musí vyplněnou přihlášku doručit do 30.11. k rukám ředitele střední školy. Na tuto (modrou) přihlášku se vyplňuje vysvědčení ze sedmého a ročníku (obě pololetí).

Během podzimu je dobré navštívit střední školy ve Dnech otevřených dveří. Na základní škole proběhne ukázková prezentace některé ze středních škol. Žáci, kteří stále v této době nemají jasno o své volbě střední školy, si mohou (se souhlasem zákonných zástupců) domluvit na IPS počítačové testování, kde budou odpovídat na velké množství otázek ohledně svých zájmů a výsledků ve škole a podle výsledku navržen obor, který by jim vyhovoval dál studovat (kontakt u vých. poradkyně).

V listopadu je vhodné navštívit burzu středních škol v kulturním domě – Akce Student, s termínem jsou žáci vždy seznámeni a v rámci možností tuto akci navštěvují při vyučování.

Dostávají katalogy středních škol a jsou seznámeni s vyhledáváním v nich.

Ve škole mají stále aktualizovanou nástěnku s nabídkou Dní otevřených dveří na středních školách a s nabídkami studia na školách, popř. o přijímacích zkouškách nanečisto.

V lednu se svolávají rodiče vycházejících žáků z 8. a 9. ročníků za účelem předání Zápisových lístků a informací od výchovné poradkyně. Termín je žákům včas sdělen a zapsán do žákovských knížek a zároveň vyvěšen na webové stránky školy.

S pololetním vysvědčením žáci dostanou i dvě (růžové) přihlášky na střední školy. Pro ně je důležité zapsané vysvědčení z obou pololetí osmého ročníku a pololetí devátého. Doma si je vyplní podle vzoru a během února donesou výchovné poradkyni ke kontrole. Poté je do 1. března doručí do rukou ředitele střední školy. V dubnu a poč. května se konají přijímací pohovory a zkoušky. V případě, kdy zákonní zástupci obdrží písemnou zprávu o přijetí jejich dítěte na střední školu, dodají na ni do 10 pracovních dnů vyplněný Zápisový lístek. V případě, že se žák nedostane na žádnou střední školu, vyhledá si školu, která nabízí druhé kolo přijímacích zkoušek a vyplní novou přihlášku.

Internetové adresy:
www.stredniskoly.cz
www.infoabsolvent.cz (ukázky profesí)
www.budoucnostprofesi.cz
www.volbapovolani.cz (odkaz Labyrint)
www.nuov.cz
www.skoly-kurzy.cz